Pioneer PD-D9 MK2

Pioneer PD-D9 MK2

• CD/SACD/CD-R/CD-RW/MP3/WMA (44,1kHz )

• Převodník vzorkovacího kmitočtu
• Napájecí zdroj s rychlou odezvou
• Dvojitý D/A převodník 192kHz/24bitů Wolfson WM8741
• Dvojité transformátory
• Stabilní krystalový oscilátor
• Legato Link Conversion PRO ( On/Off ) 
• Vícebitová technologie Hi-bit
• Režim Pure Audio
• Přímá konstrukce

• Plástvové šasi
• Izolovaný napájecí blok
• Tuhá konstrukce základny
• Hliníkový boční i horní panel
• Robustní kryt mechaniky

• Velké izolátory  (TAOC)
• Vysoce kvalitní konektory
• Schottkyho ochranná dioda

• Přehrávání v náhodném pořadí
• Opakované přehrávání 
• Programové přehrávání 
• Zvukové výstupy:
  • Optický digitální
  • Koaxiální digitální
  • Analogový Výstup
  • SR IN/OUT

• Ztlumení jasu displeje ( 3 kroky )

• CD Audio
  • Kmitočtová charakteristika 2Hz – 20kHz ( -3dB )
  • Vzorkovací kmitočet 44,1kHz 
• Super Audio CD
  • Kmitočtová charakteristika 2Hz – 50kHz ( -3dB )
  • Vzorkovací kmitočet 2,8224 MHz

• Rozměry ( Š x V x H ) 420 x 113 x 340 mm 
• Hmotnost 11 kg

Pioneer PD-D9-J

Novinka je velice podobná svému předchůdci. Vyznačuje se v zásadě třemi odlišnostmi, cenou (která se nám zdvojnásobila), použitým typem převodníků a konstrukcí šasi.
I Pioneer PD-D9 je celohliníková záležitost, konstruktéři si však více pohráli  s tuhostí skříně - nyní základnu tvoří třívrstvý sendvič - takže i hmotnost přístroje proti PD-D6-J narostla na poctivých 10kg. Převodníky Burr-Brown byly nahrazeny dvěma paralelními Wolfson 192kHz/24bit. Skotská firma Wolfson Microelectronics o sobě dává stále více vědět a obdobnou topologii D/A konverze využívá i dobře hodnocený Arcam FMJ CD33. Pochopitelně ani zde nechybí Legato Link konverze.

PD-D9 tak hraje ve firemním programu podobnou roli, jako hrají přístroje KI Signature ve katalogu Marantz. Kvalitní přehrávač nižší třídy je konstrukčně dotažen na cenou limitované maximum.

Oba soukmenovci byly střídavě porovnávány s řadou CD přehrávačů. Jako přímá konkurence sloužili Denon DCD-1500AE a Cambridge Audio Azur 840C, které se +/- pohybují v obdobných cenových relacích k PD-D9, jako nepřímá konkurence se zúčastnil Ayre cx-7e, který se nepohybuje v obdobných cenových relacích. Předzesilovač a zesilovač Audio Research SP17 a SD135 a reprosoustavy Usher BE-10 Dancer poskytly stabilní zázemí pro ničím nerušený poslech, stejně jako kabeláž Nordost Valhalla.

Jemný a kultivovaný…
Pioneer PD-D6-J si vedl skvěle. Ani se mi nechtělo věřit, že poslouchám přehrávač za 12 tisíc. Skvělou nahrávku You Can Leave Your Hat On (Joe Cocker, Organic) přehrál velmi živě a realisticky. Bylo mi potěšením sledovat prostorovou scénu, kde kytary i hlasy byly snadno dosledovatelné a čisté . Nic se neslévalo, bylo možno rozlišovat postavení sboristek. Kytara zněla razantně, tóny měly příjemně kulaté tělo.
I Danse Macabre v podání Philharmonia Orchestra řízeného Charlesem Dutoitem (Decca, 425 021-2) naplnil poslechovou místnost krásnou hudbou.

Při  přehození z PD-D6-J na PD-D9 byl pozorovatelný nárůst detailnosti, dynamiky a ambience. V již zmíněném Danse Macabre narostl prostor do hloubky včetně výborného předozadního odstupňování, v nahrávce přibyl „vzduch“, ruchy v orchestru doplnily hudbu o pocit přítomnosti, vše se ještě o něco víc zaostřilo.  Pink Floyd (Learning to Fly, A Momentary Lapse of Reason) v téměř koncertní úrovni zněli jako…jako Pink Floyd v téměř koncertní úrovni, nebylo pozorovatelné jakékoli slévání zvuku nebo čitelnosti. SACD záznam pochopitelně přinesl další zlepšení prakticky ve všech ohledech, nejvíce je rozdíl patrný na textuře jednotlivých tónů, která je o poznání hladší.

Oba Pioneery mají společný rys, a tím je jemnost, s jakou s nahrávkami zacházejí. Tato jemnost je odrazem firemního Legato Link obvodu a je charakteristickou nejen pro zde testované přehrávače. Zvuková sofistikovanost nejlépe vyplynula na povrch srovnáním s Denonem DCD-1500AE. Ačkoli jsou si s PD-D9 jinak velmi podobni, Pioneer má vřelejší a bohatší zvukový charakter, který činí hudbu barevnější, více emocionálně strhující. Jde rovněž více do hloubky (nízké kmitočty) a dává tak nahrávkám solidní fundament. Denon jako by se nemohl vymanit z pout, zvuk je svázanější a má mírně prkennější charakter.
Ještě více se to projevilo při duelu s Cambridge Azur 840C. Angličan je (kupodivu) méně transparentní, prostorová scéna byla lehce předsunuta dopředu a její vrstvení nebylo tak zřetelné. I po dynamické stránce se zdál Cambridge komprimovanější.

Experimenty s obvodem Legato Link (zapnuto/vypnuto) nebyly příliš jednoznačné. Zdá se, že záleží na konkrétní nahrávce, čemu dáte přednost. Podle mě tato udělátka (myslím tím vypínatelnost filtrů a podobně) na seriózní audio techniku nepatří, svádějí pak ke zbytečnému laborování se zvukem namísto poslechu a vzbuzují spíše dojem (třeba u Sonyho), že si výrobce není moc jistý tím, co je správně. Ale to je věc názoru.

Vyšla nová hvězda…
Pioneeru se oba přehrávače povedly a zejména PD-D9 může rozčeřit stojaté vody přehrávačů okolo 30 tisíc korun. Tou cenou se zmást nenechejte, díky velkým sériím si může firma dovolit jít dolů - obdobný přístroj nesoucí logo některé z malosériových značek by stál mnohem víc. Škoda jen, že v přehrávačích není použita skvělá mechanika Stable Platter, ale třeba se jí v budoucnu přece jen znovu dočkáme. Po letech mlčení tak Pioneer opět vstoupil na stereo trh a ukázal, že umí. Vítej zpět.